Ptáci patří neodmyslitelně k naši přírodě i k naší kultuře, bez nich by byl náš život určitě chudší. O jejich užitečnosti dnes asi nikdo nemáme pochyby, i když některé druhy ptáků jsou někomu nepříjemní. Skladba ptactva se kolem nás pozvolna mění, kde jsou kdysi létající ohromná hejna racků na některých nádražích, kde jsou hejna štěbetajících vrabců a podobně.
Dřív jsme jen vzácně viděli kavky, dnes se s nimi setkáváme často. Ale nebudeme řešit statistiky, věnujme se tomu, jak sami můžeme ptáčkům, a o ty nám nyní hlavně jde, pomoci. Určitě se každému líbí pozorovat ptáčky, jak na jeho krmítku sedí a zobou.
Pítka
Pítka jsou většinou jednoduchá zařízení, které si budujeme obvykle jako doplněk zahrady, málokdo ho má třeba za oknem či na balkoně. Problém pítek je, že většinou nemají pravidelný přítok vody, takže ji musíme dolévat. Jednoduchá pítka si můžeme vytvořit třeba vyhloubením důlku v kamenném sloupku, nebo ve větším kameni, položením keramické misky na nějaké pěkné místo a podobně.
Krmítka
Krmítka jsou mnohem užitečnější zařízení než pítka, protože ptáci v naší krajině většinou najdou vždy místo k napití, s potravou to může být horší. Je také otázkou, zda krmit či nekrmit? V každém případě, když do krmítka dáme, co ptáci mohou bez problémů strávit, je to vhodné.
Druhy krmítek
Krmítka si můžeme koupit či vyrobit. Koupená mohou být náročnějším, výtvarněji zpracovaná, z různých materiálů a podobně. Proto se setkáme v obchodech na pultech s keramickými, dřevěnými, ale i umělohmotnými krmítky. Při jejich koupi bychom měli dbát zejména na ráz místa, kde budeme krmítko instalovat.
Krmítka existují v mnoha modifikacích, násypná, zobná, visací, stojací a podobně. Nejjednodušší jsou ta, která jsme nazvali zobná. To bývá buď lůj nebo tukem slepená semena v síťce pověšená někde na větvi. Půlku kokosového ořechu můžeme také zavěsit obráceně, ale pak vnitřek namočíme do tuku a posypeme semínky a různými jádry. Tady je nevýhoda, že jen nahlédnutím nezjistíme, kolik tam ještě potravy zbývá, případně se hůř doplňuje.
Obdobně můžeme tuk zavěsit do obráceného květináčku, to mají rády třeba sýkorky. Mnohá takto připravená krmítka si můžeme přímo koupit v obchodě. Jako krmítko může sloužit rozpůlený kokosový ořech. Můžeme jeho jednu polovinu prostě pověsit na třech provázcích, nebo je z druhé půlky stejným způsobem vyrobit stříšku. Mezerou mezi půlkami lze ovlivnit i velikost ptáčků, pro které mám slabost.
Úplně nejklasičtějším krmítkem je domeček. Základnou je obdélné prkénko, nízká ohrádka, čtyři sloupky v rozích a na nich sedlová (dvoudílná) stříška. Domech lze různé vyzdobit, zkrášlit, ale věřte, že to samotným ptáčkům je úplně jedno. Těm stačí, že tam najdou potravu a třeba trochu závětří.
Zásady a rady
Ptáčci, zejména ti z lesa, by neměli mít pocit, že jde o nějakou past, proto by i z krmítka měli mít výhled do okolí. Krmítko by mělo mít přírodní charakter, aby ptáčky nestrašilo. Dbáme taky na úpravu, protože o čouhající hřebíky či vruty by se mohli drobní opeřenci poranit.
Krmítko by se mělo umisťovat minimálně 1,5 metru nad zemí a až 4 metry od nejbližších keřů a stromů, aby se nestaly cílem toulavým kočkám, ale i jiným lovců, kteří by je tu lovili. Na zahrádku můžeme umístit krmítek víc, a lépe i vice druhů, abychom pohostili více různých ptáčků. Krmítko je dobré čistit od zbytků semen i nepořádku, který tam zanechali buď ptáčci nebo ho tam zanesl vítr. Pokud jde o množství krmení, tak při pěkném počasí jen málo, se stoupajícím mrazem více.
