Kácení stromů je někdy zábava, která se ale může zvrtnout v tragedii. Stačí porušit nějaký bezpečnostní předpis nebo zásadu, a můžeme se my nebo i zcela nezapojený člověk dostat do nemocnice, a to v lepším případě.
Hlavní zásady kácení
Při kácení by nemělo dojít k žádným škodám. Neměly by být poškozeny sousední stromy a porosty, a samozřejmě žádný majetek. Jinak, jak jsme naznačili, je prioritou ochrana zdraví a života lidí, případně i zvířat.
Vlivy na kácení
Zejména při kácení vyšších a mohutnějších stromů mohou do kácení vstoupit nepředvídané, nebo nám neznámé okolnosti. Mezi hlavní patří třeba druh dřeviny, protože jsou některé druhy s tvrdým či křehkým dřevem, a s tím je nutno počítat. Důležitou okolností jsou povětrnostní podmínky, protože vítr může nenadále změnit směr položení stromu a způsobit tak třeba škody na majetku. Důležité je i naklonění stromu či nesouměrně rostlá koruna stromu, kde musíme počítat s vychýleným těžištěm stromu. Pozor je samozřejmě dát i na sílu kmene, protože ta je důležitá na použití nástrojů s určitými parametry.
Zásady bezpečnosti
Hlavní zásadou bezpečnosti je pro všechny lidi kolem, aby dodrželi bezpečnou vzdálenost. Ta se počítá tak, že výšku stromu násobíme dvěma. Neměli bychom to podceňovat, protože od stromu mohou odletovat třeba celé větvě nebo jejich části. Je proto nutno se přesvědčit před zahájením kácení, že se nikdo v ohroženém prostoru nenachází. Další radou je, že neřežeme nikdy výše než jsou naše ramena. Před započetím prací si upravíme ústupovou cestu. Po skácení stromu je nutno zjistit, zda se nějaká při pádu ulomená větev nezachytila na sousedním stromu, která by pak pozdějším pádem mohla někoho či něco ohrozit.
Kam strom padá
Na směr padání stromu má vliv několik věcí – naklonění kmene, růst koruny, postavení stromu a směr větru. Směr pádu můžeme ovlivnit i při kácení i my, a to správným řezem, případně stažením koruny lany.
Postup kácení
Při kácení většinou dnes již pracujeme s motorovou pilou. Opatrně odstraníme větve ze spodní části kmene, případně vše, co by nám mohlo překážet. Kmen odvětvujeme odspoda nahoru.
První řez vedeme ve směru předpokládaného pádu stromu, dále vyřízneme směrový zářez, a to spodním řezem. Úhel zářezu by měl být nejméně 45°a hloubka kolem čtvrtina průměru stromu. Aby se docílilo většího otevření směrového zářezu, můžeme vést spodní řez šikmo vzhůru.
Směrování provádíme tak, že hlavní řez vedeme v horní polovině zářezu a mezi hlavním řezem a směrovým zářezem se nechá tzv. nedořez. Ten by měl být minimálně 2 cm. Ten pak dokáže srovnat strom právě do vytčeného směru. Aby se nám lišta v řezu nesevřela a stromu se lépe směroval při pádu, můžeme použít třeba lopatku nebo klíny.
Další rady
Pokud je jasné, že strom nemůžeme položit v žádaném směru, protože je již nakloněný jinam, je třeba vylézt do koruny a uvázat lano. To se pak ručně nebo přes kladky napne do požadovaného směru. Teprve až pak se strom začne kácet. Je stejně ale lepší, když máme pomocníka, který napíná lano, i když se při pokládání stromu zkracuje. někdy se totiž strom sám bez tahu může stočit do špatného směru. Pokud má strom větší korunu, je dobré odříznout několik větví na odvrácené straně, aby se změnilo těžiště stromu, který pak padne snáz do požadovaného směru.
Rizikové kácení
Tam, kde je málo místa na položení stromu, kde nám brání třeba dráty elektrického vedení apod., musíme kácet jiným způsobem, po částech od koruny stromu. Jednoduše řečeno, začneme strom ořezávat po kouscích a jednotlivé díly spouštíme na zem na lanech. Tuto práci bychom však raději měli svěřit odborníkům, protože na to asi nebudeme mít v amatérských podmínkách vybavení.
