Většina lidí zná mšice z knihy o Ferdu Mravencovi, kde jsou mšice chovány mravenci a jsou pro ně užitečné. A věřte, že to v přírodě tak nějak podobně opravdu funguje. Ovšem pro lidi již tolik užitku mšice nemají a jsou považován za škůdce.
Škodlivost mšicí
Mšice vysávají šťávu z rostlin a také na ně přenášejí různé choroby, takže dokážou způsobit velké škody. Proto, když se na rostlinách objeví, je nutné urychleně zakročit a zlikvidovat je.
Jak se pozná přítomnost mšic
Mšice jsou jemně zelené, takže si je nemusíte ani všimnout, ale jejich napadení poznáme podle druhotných znaků napadení, zejména podle listů. Ty totiž začnou vadnout, kroutit se a ztrácet barvu. Na jejich spodní straně pak s určitostí poznáme malé mšice. Dále je můžeme poznat, že se nám na rostlinách objevilo větší množství mravenců. Přemnožení mšic se pak projevuje mazlavým černým povlakem na listech.
Likvidace mšic
Mšice mají v přírodě mnoho nepřátel, například larvy berušek i dospělé berušky, zlatoočky, škvory a octomilky.
Pokud je mšic málo, lze je sbírat ručně a oplachovat rostliny silným proudem vody. Postup je třeba několikrát opakovat. Při středním napadení mšic lze ještě použít prostředky na přírodní bázi, které jsou sice méně účinné, zato ale šetrnější k rostlinám i životnímu prostředí. Je to třeba odvar z kopřivy dvoudomé, který se musí používat po několik dní, dokud nejsou postižené oblasti bez mšic.
Velmi účinný je postřik silným roztokem z levandulového oleje a ve vodě rozpuštěný řepkový olej (na lit vody 1 dl řepkového oleje). Obdobně dobře účinkuje výluh z tabáku. Ten vyrobíme tak, že 150 g tabáku rozmícháme ve 3 l vody a hodinu pomalu vaříme. Roztok se vyčistí přes sítko či punčochu a do postřikovače se ještě ředí v poměru 1:1. Napadené rostliny se pak opět několikrát po sobě stříkají.
Při skutečně velkém výskytu mšic se již musí použít chemické prostředky. To jsou ale pesticidy, které je potřeba užívat podle pokynů výrobce. Ty pronikají rostlinou a mšicemi je přes mízu absorbují. Tyto pesticidy však však poškozují životní prostředí, proto s nimi velmi opatrně a jen v nejnutnějších případech.
Mravenci a mšice
Mravenci mšice vyhledávají proto, že mšice vylučují z těla medovici, kterou mšice vypouštějí z těla. Jedna mšice vyprodukuje za den 0,5 – 0,8 mg medovice, jedno mraveniště dokáže za rok získat až 500 kg medovice, což znamená až 75 kg čistého cukru. Mšice nedokáží z vysáté rostlinné šťávy strávit všechny cukry, které pak zadečkem vylučují jako sladkou hustou medovici. Pro mravence je výživná a dobrá, dokonce dokáží mšice jakoby „dojit“. Medovice tvoří až polovinu mravenčí stravy.
