Cesmína je stále zelená či opadavá dřevina rostoucí v mírném i tropickém pásmu. Červené dekorativní plody září na větvičkách jako korálky, setrvávají na keři od podzimu až do jara a jsou jako stvořené pro aranžérské využití.
Cesmína však není jen keř, jehož plody se hodí do řezaných vazeb a dekorací, dobře se uplatní také v zahradách jako atraktivní dřevina, a tu buď ve skupině, nebo samostatně. Keře cesmíny dobře snášejí řez a lze je tvarovat i do živých stěn a plotů. Druhy s neopadavými listy jsou velmi cenné zejména v zimním období. Dříve psal o cesmínách nejeden dámský magazín, pak se na ni téměř zapomnělo, na zahradě se však jedná o opravdový skvost.
Druhy
Cesmín existuje asi čtyři sta druhů. Některé tvoří keře, jiné mohou dorůstat i do velikosti stromů. Výše zmíněný vánoční druh se jmenuje cesmína ostrolistá, u nás však není příliš rotšířená, ačkoliv poprvé byla v Čechách vysazena v parku sychrovského zámku již kolem roku 1880. Jedná se o poměrně otužilý a houževnatý keř.
Jsou pro něj typické tuhé, na okraji zoubkované listy, které zůstávají zelené i v zimě. Z původního zelenolistého druhu byly vyšlechtěny i kultivary s panašovanými listy, tzn., že jejich okraje mají žlutou až stříbrnou barvu. Většina cesmín má samčí a samičí rostliny, proto je kvůli plodům musíme vysadit společně.
Pěstování
Cesmína vyžaduje teplé místo chráněné především proti zimnímu slunci, nejlépe roste v polostínu. Půda by neměla být vysýchavá a před výsadbou ji obohatíme rašelinou. Na zimu je lépe cesmínu přikrýt chvojím nebo listím, protože při vyšších mrazech může namrznout. V zimě ji také škodí vysušující větry. Před nástupem mrazů a následným zámrzem půdy se vyplatí důkladná zálivka, která má příznivý vliv na přezimování.
Cesmínám nevadí znečištěné ovzduší. Řez snášejí poměrně dobře, u pestrolistých kultivarů pravidelně odstraňujeme výhony s úplně zelenými listy. Větší cesmíny se po výsadbě ujímají hůře, proto se doporučuje koupit rostlinu menší. Vysazujeme je zásadně s kořenovým balem, nejlépe na jaře, aby do zimy dostatečně zakořenily. Můžeme si je však rozmnožit i sami, a to na podzim řízky, ale velmi dlouho trvá, než zakoření, nebo hřížením či semeny. Cesmína roste pomalu, ale dožívá se vysokého věku, někdy až tří set let.
