Často a neprávem opomíjené základové nátěry zásadně ovlivní kvalitu výsledného povrchu a jeho trvanlivost. Přestože zůstávají skryté v pozadí, bez nich to prostě nejde. Profesionál ví své, ale mezi laickou veřejností se o nich příliš neví. Proto není na škodu udělat malý přehled.
Účel základového nátěru
Barvy, laky, omítky – všechny bez výjimky by se jednoduše sloupávaly a opadaly, kdyby pod sebou neměly skrytého, ale mocného spojence. Základový nátěr bývá často neprávem přehlížen, zatímco mnohem větší pozornost věnujeme finální úpravě a vzhledu povrchu. To je ale velká chyba. Pamatujme, že každý povrch může být jen tak kvalitní, jak kvalitní je jeho základový nátěr.
Základní nátěr přitom plní nejrůznější funkce:
- V prvé řadě je spojovacím článkem mezi podkladem a povrchovým materiálem, mezi nimiž zajišťuje lepší vazbu a přilnavost. Princip je jednoduchý – povrch základového nátěru vykazuje velké množství mikroskopických nerovností, čímž se fakticky zvětšuje jeho plocha. Čím větší plochu má lak k dispozici, tím lépe k ní přilne. Základový nátěr tedy podklad nevyhladí, ale mikroskopicky jej zdrsní, ikdyž to na pohled či na omak může působit jinak
- Dalším úkolem základového nátěru je zpevnění povrchu. To je důležité hlavně při úpravě stěn a fasád, kde se jako přísada většinou používá písek. Ten časem přestane držet v pojivu a omítka se na povrchu drolí. Důkladné ošetření hloubkovou penetrací nebo nátěrem na zlepšení přilnavosti vrátí povrchu potřebnou pevnost a nosnost
- Třetím požadavkem na základový nátěr je snížení savosti podkladu. Hloubkové penetrace to umějí tak, že prakticky ucpou i ty nejjemnější póry mezi minerálními materiály a tím eliminují působení adhezních a kohezních sil (kapilarita). K tomu navíc přistupuje problém, že podklad obsahuje často velmi rozdílné materiály. Například vápenocementová omítka je vylepšená tmelem na bázi sádry. Hloubková penetrace v tomto případě vyrovná savost jednotlivých složek přibližně na stejnou úroveň, takže povrch bude mít všude stejnou přilnavost pro finální úpravu
- Posledním úkolem základového nátěru je uzavření povrchu nebo impregnace. Jde v podstatě o totéž, rozdíl je jen ve směru působení. Zatímco uzavření povrchu má zabránit prokvétání například pigmentů nebo skvrn z podkladu na povrch, impregnace má za úkol zamezit pronikání hlavně vody do podkladu. To je důležité zejména u dřeva a materiálů ze dřeva vyrobených, kde pronikající voda způsobuje bobtnání a připravuje cestu škůdcům.